Paestum: na antickém dýchánku s Hérou, Athénou a Neptunem

To vám tak jednou v Itálii stavěli silnici a náhodou při tom objevili dávné antické město! Jeho nádherné chrámy ukrývala hustá vegetace, takže si jich několik staletí skoro nikdo nevšímal. Škoda, že něco takového nenajdeme pod dé jedničkou.

Než se začtete do dalších řádků. Pusťte si tohle album:  

STAROŘECKÁ KRÁSA

***

Paestum bylo nejjižnějším cílem naší dovolené – leží v Kampánii u pobřeží Tyrhénského moře. Přijeli jsme k němu po okreskách, které z jedné strany lemovaly all inclusive hotely a z druhé piniové háje. Idylka, co? Jen krapet osázená odpadky. kam se člověk podíval. Ale pšššt! Nebudem si kazit náš výlet do historie! Takže…

Tohle antické město se před námi objevilo zničehonic. A stejně jako u Pompejí jsme se najednou ocitli zpátky v čase. První, co jsme, uviděli, byl Athénin chrám, který stojí na nejvyšším bodě Paesta. Přilípnutá na plot jsem si připadala jako malá holka před cukrárnou s dórskými sloupy místo kremrolí.

Vzhledem k utlumenému turistickému ruchu a čase mimo hlavní sezónu jsme se hned dostali ke vstupnímu terminálu, kde jsem při měření byla zase podchlazená. V Itálii. Při venkovní teplotě 40 °C. Nechápu. Asi mám v sobě nějaké žabí geny. Stejně jako dinousauři z Jurského parku. Ale popojedem. Hned na první pohled bylo jasné, proč má být Paestum jedním z nejromantičtějších a nejpůsobivějších archeologických nalezišť v Itálii.

unnamed (15).jpg

Celé místo jsem měla v rozkošně romantickém oparu. I když to možná bylo tím, že jsem si zpod roušky mlžila brýle. To máte tak, když si čočku v noci uklidíte mimo kastlík a musíte vzít za vděk skelními dioptriemi.

ŠPETEČKA HISTORIE A ZAJÍMAVOSTÍ

***

Paestum založili Řekové v místě kolonie jménem Sibari, pod názvem Poseidonia. Město se brzy stalo politickým, kulturním a ekonomickým centrem, a když přešlo pod Římskou říši, změnilo svůj název právě na Paestum. Musíte uznat, že to tehdejší stavitelé opravdu uměli. Doba založení Paesta se totiž datuje do 6 stol. př. n. l. a původní monumentální chrámy můžeme obdivovat ještě dnes!

Nejstarším z nich je Héřin chrám (550 př. n. l.). Říká se mu i Basilika, protože ho takhle zpackaně označili archeologové v 18. století, ale pak se přišlo na to, že to tak není a… Oni to tady s těmi jmény mají vůbec nějaké zmatené. Hned vedle Héřina chrámu stojí Neptunův – Poseidónův chrám (450 př. n. l.), ale říká se mu i druhý Héřin chrám (jako kdyby jí jeden nestačil, že jo), ale obětní sochy kolem oltáře mají ukazovat na to, že patronem chrámu je Apollón... Prostě bez komentáře.

 

Trojlístek uzavírá Athénin chrám na druhé straně Paesta (500 př. n. l.), který je zase zvláštní tím, že se uvnitř něj nachází tři středověké křesťanské hroby. Což nám ukazuje, že to tady kucí křesťanští užívali i jako kostel.

Při procházce Paestem můžete vidět taky zbytky římského fóra se základy malého římského chrámu, který byl zasvěcený tzv. kapitolské triádě (Jovovi, Junoně a Minervě). Kousek od něj je menší amfiteátr, ze kterého je vidět jenom půlka – ta druhá totiž padla za oběť stavbě silnice v roce 1930.

Paestum se ale nerozkládalo jen na ploše, které je přístupné turistům. Zbytek města se nachází na soukromých pozemcích, na kterých jsou i ochranné městské zdi včetně skvěle zachovalých strážních věžích, které jejich majitelé využívají dokonce k rekreaci. Hmmm, tam se musí vychutnávat sklenka místního vína.

A proč tohle město potkal úpadek? Historik Strabón zaznamenal, že kolem Paesta byly docela bažiny, které tvořily skvělé podmínky pro šíření malárie. Pak se k tomu přidaly nové obchodní a vojenské cesty, které město izolovaly a následoval postupný sešup. Na jedno z nejkrásnějších měst Velkého Řecka se tak zapomnělo – tedy až do jeho znovuobjevení.

To nejkrásnější a nejkřehčí, co bylo v Paestu nalezeno najdete v Museo Nazionale. Asi nejznámější je Tomba del Tuffatore (480 př. n. l.), tzv. Hrobka potápěče. Tu zdobila pětice nástěnných maleb, které původně tvořily část rakve, a je dost dobře možné, že jsou to jediné dochované řecké nástěnné malby z tohohle období! A našel je farmář s artyčoky! Asi vám tahle informace k ničemu nebude, ale mě zaujala! Odteď se na ně na pizze budu dívat úplně jinou optikou.

 

Mno, nejznámější z téhle „paestské pětky“ obrazů je nahatý potápěč, který si skáče šipku do moře. Má to být neobvyklá alegorie znázorňující přechod ze života ke smrti. Tak určitě… jestli byl tam dole třebas… šutřík.

A abych nekončila článek takhle morbidně. Ještě vám prozradím, že kousek od Paesta je i farma, která dělá nejlepší italskou mozzarellu! K té se dostanu v článku o chutích a vůních Itálie.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

***

Svět podle Kocmi _LOGO (3) (2).png
Svět podle Kocmi _LOGO (3) (3).png

Když se Vesuv zlobí

František, Klára a čůrající čerti