Monika "Princess" Jurásková
Věk v době odletu: 25
Délka pobytu: 5 let a stále trvá
Důvod k odjezdu: Dlouhou dobu jsem toužila pracovat jako au-pair v Anglii a po dlouhých 5ti letech studia na univerzitě mi to konečně vyšlo. Samozřejmě jsem si chtěla i zdokonalit angličtinu a zažít něco nového.
Odcestovala jsem sama, bez známých či kamarádů. Host family jsem si domluvila přibližně půl roku předem. Byla jsem s nimi často v kontaktu přes e-mail a Skype, takže po příletu pro mě nebyli úplně cizí.
Angličtina: Anglicky jsem se učila snad už od 5. třídy na ZŠ, ale po přestěhování jsem stejně nebyla schopná pořádně poskládat větu a mluvit plynule. Znalosti a zkušenosti z Anglie jsou v tomhle směru k nezaplacení. Ale i po 5-ti letech tady zažívám situace, kdy lidem nerozumím - většinou proto, že staří lidé používají nářečí.
PRVNÍ DOJMY
***
Pamatuju si, že mi Angličané přišli velmi přátelští a ochotní mi se vším pomoct. Bydlela jsem v luxusní části Londýna, ve které místní paničky chodí obden na manikúru a ke kadeřníkovi a na domácí práce mají služky. Dům, ve kterém jsem bydlela, byl menší, ale moderně zařízený - s terasou a obrovskou trampolínou na zahradě.
NEJLEHČÍ X NEJTĚŽŠÍ VĚC
***
Vzhledem k tomu, že jsem neuměla moc anglicky, bylo na začátku dost složité domluvit se s holkama, které jsem měla jako au-pair na starosti. A taky to, že jsem byla jejich první au-pair vůbec, takže byly ze začátku hodně odtažité.
Úplná brnkačka bylo seznamování se s dalšíma au-pairkama a poznávání nočního života v Londýně :-D
PRACOVNÍ POZICE
***
Začít v Anglii pracovat jako au-pair je určitě dobrý začátek pro zdokonalení se v angličtině a ušetření peněz pro osamostatnění se - najít si bydlení a jinou práci.
Já se na léto z Londýna odstěhovala do Brightonu, kde jsem začínala v italské restauraci jako servírka. Po půl roce mě povýšili na Supervisora, ale s tím, že musím zpět do Londýna. Moc dlouho jsem tam ale mezi novým kolektivem nevydržela a zakotvila zpátky v Brightonu jako Shift Manager v jednom hostelu. Tam jsem získala potřebné zkušenosti, abych dostala práci jako recepční v hotelu, kde jsem pracovala dva roky. A v dubnu jsem nastoupila do práce související s daněmi, která je konečně v mém vystudovaném oboru. To považuju za můj největší úspěch tady, stejně jako získání hypotéky.
BRITOVÉ A JEJICH VZTAH K PŘISTĚHOVALCŮM
***
Samozřejmě jsem se setkala s pár Brity, kteří měli nevhodné narážky na cizince, ale naštěstí jich bylo jen pár.
NEJVĚTŠÍ ROZDÍLY ANGLIE X ČESKO
***
Většina Angličanů bere věci s nadhledem, jsou veselí a optimističtější než my. Těžko říct jestli pijou víc oni nebo my :-D
VOLNÝ ČAS, SVÁTKY A PŘÁTELÉ
***
Ve zvycích a tradicích jednoznačně vedeme. Britové slaví nám známé svátky jako Vánoce, Den Matek, Valentýn atd., ale velmi moderně, ne jako my v duchu starých zvyků.
Jako au-pair jsem si našla většinou české kamarádky. Bylo poměrně těžké najít si kamarádku cizinku. V Anglii se docela dost udržují národnostní komunity.
A cestování - jasně, že jo! Bez toho by to nešlo. Když pominu cesty do ČR a SK, tak 3krát do roka, podívala jsem se i na jih a západ Anglie, do Walesu, New Yorku, Spojených Arabských Emirátů, na Kanárské ostrovy, do Kostariky atd.
KDYBYCH ANGLII OPUSTILA, CHYBĚLO BY MI
***
Bydlení u moře. A co se týče jídla tak jejich hamburgery, fish and chips anebo jejich tradiční nedělní roast dinner.
CELKOVÉ ZHODNOCENÍ
***
Určitě bych do téhle zkušenosti šla znovu, ničeho nelituju. Osamostatnila jsem se, získala nové zkušenosti a především nadhled. O tom, že v Anglii zůstanu místo tří měsíců pět let se mi ani nesnilo.